Úvodní strana  >  Články  >  Světelné znečištění  >  Brno v šeru – z oběžné dráhy

Brno v šeru – z oběžné dráhy

V noci z 9. na 10. dubna 2021 zhaslo 43 tisíc lamp pouličního osvětlení, desítky lamp osvětlujících památky a několik billboardů. Změna kvality životního prostředí se rychlostí světla šířila na všechny strany a byla zachycena i speciálními detektory na dvojici přelétajících družic.

Technické sítě Brno zhasnuly v rámci leteckého snímkování světelné mapy Brna pouliční osvětlení a další, jimi provozované zdroje světla, přesně mezi 00:15 a 03:00 letního středoevropského času. V provozu zůstaly jen ty v soukromém vlastnictví – vesměs továrny s nočním provozem, benzínové pumpy, parkoviště nákupních center nebo reklamy a billboardy.

Tou dobou nad Evropou přelétaly dvě umělé družice Země vybavené přístrojem VIIRS (angl. Visible Infrared Imaging Radiometer Suite), který dokáže ve viditelném a infračerveném záření monitorovat stav atmosféry i oceánů, změny a vlastnosti vegetace, ledovců a sněhové pokrývky, prašné bouře nejen nad Saharou, a spoustu dalšího, vše v globálním i regionálním měřítku. Jednomu z kanálů přístroje VIIRS, Day/Night Band (DNB, Denní a noční kanál) neunikne ani noční umělé osvětlení.

134243.png

134244.png

První snímek pořídila meteorologická družice NPP ze své oběžné dráhy ve výšce 830 kilometrů ve 02:22 letního středoevropského času. Tedy v době, kdy bylo „zhasnuto“. Přibližně o 50 minut později, tedy v čase 03:13, přelétala střední Evropu sonda NOAA-20 se stejným přístrojem. To již bylo rozsvíceno.

Snímky, na kterých jsou patrné detaily od 750 metrů výše, zpracoval Martin Setvák z Českého hydrometeorologického ústavu. I když do hry vstoupila vysoká oblačnost (tzv. ciry), srovnáním obou kalibrovaných snímků je patrné, že město mírně pohaslo. Rozdíl však není dramatický: nejsilnějšími zdroji světla jsou skladové haly v bezprostředním okolí našeho města, které zůstaly svítit (jednotlivé svítící „tečky“ např. jižně od Brna). Stejně tak benzínové pumpy, myčky a nákupní centra. Některé ulice sice významně potemněly díky pouličním lampám, ale Brno jako celek zářilo podobně. 

Jako bonus přidáváme dva unikátní záběry rozsvíceného/pohaslého města zachyceného při pohledu z Bílé hory, tedy od západu směrem na východ Brna. V centru snímku můžete rozeznat hrad Špilberk, v popředí pak městskou část Židenice.

134245.jpg

134246.jpg

Jedná se o kompozici 12 záběrů, které představují 1 GB dat a zpracovávaly se 3 hodin. Je patrné, jak je veřejné osvětlení (vhodněji) laděno do oranžové barvy, zatímco většina soukromých zdrojů jedovatě bíle. 

Děkujeme Martinu Setvákovi z Českého hydrometeorologického ústavu, Pavlu Roučkovi z Technických sítí Brno, Petrovi Baxantovi z Vysokého učení technického v Brně a Pavlovi Gabzdylovi z Hvězdárny a planetária Brno.




O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.

Štítky: Hvězdárna a planetárium Brno


18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Sluneční skvrny

Další informace »